Barunka

A teď je čas na můj historicky asi první příspěvek o Mikovi z vlastní iniciativy! Dneska mě zavolal táta, podává noviny a říká "Tak jsem si přečetl rozhovor s Mikou, hele!" ... A fakt že jo, rozhovor s Mikou pro české noviny. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem se rozhodla, že vám ho sem přepíšu, i když tam v zásadě není nic novýho ... Potřebuju trochu relaxační aktivity po těžkým dni. Mika, vlastním jménem Michael Holbrook Penniman Jr. (26), měl o prázdninách vystoupit poprvé v Praze. Jeho koncert byl ovšem nakonec odvolán, a tak si na něj budou muset jeho čeští příznivci ještě nějaký ten pátek počkat. Právu poskytl rozhovor, ve kterém mluví o svém životě i hudbě. Narodil jste se v Bejrútu v Libanonu. Vracíte se tam někdy? Byl jsem tam mnohokrát, velice často se tam vracím. Bejrút je krásný. Když mi byl rok, rodiče ho naneštěstí museli spolu s dalšími přáteli a rodinami opustit. Začala totiž válka a město bylo bombardováno. Není to dávno, co jsem tam s sebou vzal i pár svých přátel, aby mé rodné město viděli. Vkládáte do své tvorby vědomě nějaké folklórní prvky z hudby vašeho rodiště? Víte, co se arabské muziky týče, vyrostl jsem s ní. Maminka i otec ji milují, je to komplex všeho, co je pro nás spojené s Libanonem. Je svým způsobem naši vášní. Nikdy jsem ale nepřemýšlel o tom, že bych spokoval svou tvorbu s tamní muzikou. Přesto je v ní něco, co arabskou hudbu připomíná... Jste tak trochu polyglot, mluvíte anglicky, francouzsky, devět let jste se učil čínsky. Mluvíte i arabsky? Arabsky dobře rozumím. Ale dělám, že ne. Reaguji jen na to, na co chci, což pak místní většinou dost překvapí. Vystudoval jste v Toyal Opera House v Londýně, studoval jste tam operní zpěv. Byla to dobrá průprava pro pop music? Hudba je hudba a já nevidím žádný velký rozdíl mezi klasikou a popem. Ale studium v londýnské opeře bylo pro mě jako muzikanta výborné, bylo zdrojem poznání. Až při něm jsem si uvědomil, jak obsáhlý je pojem hudba, co všechno zahrnuje. Celkově rozšířilo mé znalosti o tomto oboru a utvrdilo mě v tom, jak je hudba komplexní. Škola mi také dala ohromnou průpravu pěveckou, zlepšila mi pěveckou techniku, vyškolila můj hlas a přispěla k tomu, že mám poměrně velký rozsah. Jaký? Píše se o mně, že mám rozsah pět oktáv. Mám ale "jen" tři a půl. V minulosti jste napsal i hudbu k reklamám. Děláte to stále? Už dávno ne. Zkoušel jsem to jako kluk, když mi bylo asi třináct. Tehdy byl mám učitelem odborník z ruské opery Alla Ardakov. (Drobnější fail, koukám... ) Dělal jsem to ale hlavně proto, že jsem se dostal do nahrávacího studia a měl jsem možnost setkat se tam se známými zpěváky. Skutečně mi to pokaždé vyneslo tři až čtyři hodiny ve studiu, kde jsem si připadal jako v ráji. A také, co si budeme povídat, nemusel jsem do školy... Po vydání první desky Life In Cartoon Motion v roce 2007 jste se stal světovou hudební hvězdou. Jak se v té době změnil váš život? Změna byla hlavně v tom, že jsem se mohl vydat na turné, což pro mě byla úplně nová zkušenost. Všemu jsem se ale musel postupně naučit. Jinak myslím, že můj život zůstal víceméně stejný. Velice si hlídám soukromí a straním se věcí, které by ho narušovaly. Obklopuju se lidmi, které mám rád, kterým mohu bezmezně důvěřovat, v jejichž společnosti je mi příjemně. A když jsem pak večer na jevišti, cítím se také mezi svými. Myslím si, že to je jediný způsob k docílení toho, aby mi nic, co je zbytečné, nezasahovalo do práce a já mohl svobodně tvořit. Tím jste vlastně odpověděl i na další otázku: Jak jste se sžil se slávou? Ano. Určitě nic s ní spojeného nevyhledávám. Proslavila vás písnička Grace Kelly. Jak si vysvětlujete, že posluchače natolik zaujala, že se dostala na první místo národní hitparády? Abych byl upřímný, opravdu nevím. Myslím, že vyjadřovala pesně to, co cítí převážná část lidí stejně starých jako já. Nmá to při tom co dělat s láskou, poezií nebo penězi. Bylo to jen hudebně úplně něco jiného a stálo to proti všemu, co bylo možné v té době v rádiu slyšet. A celé to umožnilo objevit mou muziku. To je moje jediné vysvětlení. Na albu jsou podle mě daleko lepší písničky než Grace Kelly. Například Relax. (to mě teda překvapuje... ) Přistupoval jste ke skládání písniček na druhé album The Boy Who Knew Too Much jinak, než tomu bylo při skládání pro debut? Ne. Myslel jsem, že je lepší pokračovat v tom, co jsem začal. Chtěl jsem se víc vyprofilovat. Píšu hodně písní a pak z nich vybírám. Nechci o tom moc spekulovat, a pokud se lidem moje muzika líbí, není to ani nutné. Výhoda mého postavení je, že si to mohu dovolit. Nemusím nic předstírat, mohu svobodně tvořit, skládat a psát texty, které se mi líbí. Říkám to ale při plné skromnosti a úctě. Vím, jak neleké bylo této situace dosáhnout. Máte čtyři sourozence a všichni jsou svým způsobem umělci. Rodiče jsou na vás jistě pyšní... Myslím, že naši jsou šťastní a spokojení kvůli tomu, že jsme se mohli svobodně rozhodnout, co jsme chtěli dělat. Sestra Yasmine nádherně maluje, udělala mi obrázek pro obal alba Life In Cartoon Motion a je také módní návrhářka. Další dvě sestry jsou lingvistky, mluví i výborně čínsky a můj mladši bratr chce být architekt nebo právník. Rodiče a babička ale tak docela spokojení nejsou. Chtěli mít v rodině alespoň jednoho doktora a to se jim nesplnilo. Tak nevím, jestli je to vážně rozhovor pro ty noviny, nebo to někde obšlehli, každopádně pro mě (ne informace, ale rozhovor sám o sobě) je novej Ať už to napadlo kohokoliv, je skvělý, že ten rozhovor uveřejnili - alespoň něco pro přitáhnutí pozornosti... A teď mě omluvte, zatímco letím paní redaktorce ukrást mobil

Našla! Sice mě tam zdrželi asi 40 minut, protože v informačním systému zapsali, že byly už vráceny oba lístky Ale nakonec se to vyřešilo a peníze mám Děkuju moc, ty peníze jsem docela nutně potřebovala

Děkuju moc Můžu se teda zeptat, kde to je? Rovnou bych tam zítra zašla

No... postupně se nám to začíná docela hroutit.... dneska mi psala sunshine, že ji na poslední chvíli poslali na služební cestu a tím pádem na srazu nemůže být... Tak doufám, že Marťa pořád souhlasí s ubytováním, ty že se k nám přidáš a že se zúčastní i shirl a Martinka... V tomhle případě nás teda bude pět... snad na nikoho nezapomínám, ale myslím, že ne... Tak holky prosím kdyžtak napište, jak to se srazem vidíte. Já jsem pořád pro všema deseti, i když mě mrzí, že ne všichni tam můžeme být... ale potřebovala bych zkrátka vědět v rámci několika příštích dní, jestli to bude, nebo ne a na jak dlouho... za sebe říkám, že bych to udělala od 31.7. do 1.8., s tím jedním přespáním zkrátka :-) Když se to nevyřeší tak cca do konce týdne, tak to bude blbý - pak spíš nebudu mít přístup k netu a nikam se nedostanu... A teď hurá na odpovídání na příspěvky z Part 3! Jinak zase se v tom docela zamotávám, takže kdybych odpovídala na něco, na co už jsem odpověděla předtím, tak mi to promiňte, je to matoucí

Shirl, úplně tak offtopic, teď mě napadlo, že vlastně pořád mám ten lístek, kterej jsem si koupila přes tebe... ty už jsi svůj vracela? Jestli jo, tak jak? A jestli ne, tak... jak to uděláš?

Tak a odpovídání na part 2 hotovo! Přesně dva měsíce po maturitě! Part 2 ... Ale stejně tak Part 1 a Part 3 ... ach, zkrátka už po milionkráté řeknu, jak moc to tu mám ráda Ještě že mě čeká odpovídání na part 3, normálně by se mi po tom stýskalo Co když jednoho dne ten den přijde? To se nesmí stát! Pište v rámci uspokojení mých grafomanských choutek Všem hezký zbytek víkendu! :-) Taky u vás tak prší? U nás dneska po nekonečné vlně veder dneska začala velká bouřka někdy kolem šesté večer a nepřestala doteď.... A velmi brzo musíme domluvit všechno na sraz :-)), pro mě bude ten týden před tím horší se dostat na internet... Já už se na něj tak těším Byla bych snad i za ty dvě noci, věřím, že s nedostatkem zábavy by vážně nebyl problém

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA No dobře, už přestávám Proč ne, když se vám líbí Jen se ze mě ozvalo mé přednarozeninové trauma - celý život se vypořádávám s tím, že mám narozeniny ve stejný den jako božský Kája a letos zjistím dva dny před narozeninami, že narozeniny sdílím i s Míšou....

Tak ani není divu, že v člověku vzniká větší a větší touha nakupovat v takový situaci Taky bych brala takový známý Myslím, že je super, že jsi to rozdala, jak říkáš, radost jsi určitě udělala a "orozumnila" jsi svůj botník Tu schopnost obdivuju, já se velmi egoisticky nerada něčeho vzdávám, z materiálních věcí bot především , ale to bude asi proto, že dohromady mám tak 4 páry...

No jak se to vezme, v zásadě ne, už jsem udělala řádku věcí, který vyžadovali značnou dávku ignorance vůči tomu, co si myslí okolí .... Ale někdy si člověk na sebe zkrátka vezme něco, co se mu třeba líbí, ale necítí se v tom dvakrát sebevědomě Neříkej ... Že bys měla pravidelné telefonáty, kde by ti rodiče nadiktovali seznam povolené hudby? Naši mi do toho nekecají naštěstí od té doby, co jsem jim ve 4 letech řekla, že bych radši MTV než pohádku... Tam asi pochopili, že něco nesedí a je asi třeba to nechat...

Přesně vím, o čem mluvíš. Kolikrát si taky u přeloženého textu řeknu, jak otrocky a strašně je to přeložený.... a nejlepší je, když si člověk dokáže představit, jaký výraz to v původním jazyce vlastně byl. Většinu z "profesionálů" to prostě nezajímá, hlavně, že je práce odvedena a na přesnost a detaily nekoukáme. Nejvíc mě zabíjí situace jako třeba ta, kterou jsem našla v knize Válka Roseových: " "Miluji ho!" ... Tato tři slova jí pomohla si uvědomit..." ... Tři slova. No comment.

Já to pořád říkám, že by 33% obrazovky na téhle stránce mělo zabírat varování, že je MFC vysoce návykové, byť neobsahuje nikotin Jak se vůbec dají dvě zaměstnání stíhat? Já bych asi po prvním týdnu padla... Obdiv, obdiv.

A, tak v tom případě má u mě tatínek plus Podle popisu to vyznívalo jinak, ale teď už rozumím .... Myslím, že zrovna Relax asi Miku jasně staví do pozice "mainstreamového umělce" (brr, nemám tenhle výraz ráda ať už je spojen s kýmkoliv), sice mám Relax vážně ráda, ale řekla bych, že to je asi ta nejvíc "radio-friendly" písnička od něj.... a nedivila bych se, jestli ho k tomu, aby ji vydal jako singl, donutilo vydavatelství.... ... Tak potom poreferuj, jak to s taťkou dopadlo Třeba ho jednoho dne přistihneš, jak si něco od Miky pobrukuje... Takhle jsem už přistihla i jednoho kamaráda, který v zásadě vyznává jen rock a metal.... sedím tak vedle něj a najednou slyším osudová slova "..Grace Kelly..." ... nevěřila jsem vlastním uším Teda, Terezka bude maniak jako já, to se mi líbí

To asi nikdy neprojížděli okoly haly, když tam má koncert např. Justin Bieber ... Je sranda, jak jsou ty limity díky neznalosti lidí posunuty - aneb ti, kteří se nevyznají, za šílené fanouškovství považují to, že se někdo intenzivněji zajímá o tvorbu jednoho interpreta...

Teda, začínám si říkat, jestli tu není něco špatně, když dospělí dělají osvětu o současné hudbě mezi mládeží Ale ne, náhodou :thumb_yello: Je skvělý, že si to takhle kluci našli (a ke všemu kluci! :-) )! Vidím, že takováhle osvěta může opravdu fungovat, asi bych taky měla začít šířit dál....

Tak dokud tam nepojedeme a neuvidíme, co dalšího ještě může Tokyo nabídnout, tak myslím, že to sako bude jasně vést Koneckonců, dokázala bys vyjmenovat cokoliv, co je v Tokyu? Já bych řekla - Shinjuku a Harajuku (tam je plno módních obchodů), ale i tak nemám páru, co tam je vlastně zajímavýho ... I přesto mě strašně láká tam jet To je teda hezké označení ..... Ale je to přesně to, co tu říkáme pořád - většina Slovenska i Česka není na jeho náturu připravena - kromě jemu podobných bláznů....

To jsem ráda, že se ti nakonec podařilo ten vztah nějak zachránit i když je jasné, že když ta komunikace chyběla dlouhou dobu tenkrát, začne se s tím jen velmi těžko, jestli vůbec. U nás to tak už bohužel tak vypadá, ale jak říkám - o mně ví rodiče mnoho, já o nich velmi málo, což je snad ještě podivnější stav.... a jak jsem sama říkala, je strašně těžký pro mě nahodit nějaký téma, když oni tomuhle typu komunikace tak urputně brání... což jsem si bohužel vyzkoušela už při pár příležitostech, kdy jsem chtěla otevřít nějaké nové téma a pohořela... ... Ale u nás to naštěstí nezaručí možnost odcizení, na to jsme k sobě připoutáni docela pevně, jen zkrátka mám pocit, že o některých věcech bych si zasloužila vědět... myslím, že by to mohlo v jistých situacích i pomoct... ale naši to asi vidí jinak Ale třeba se to ještě do budoucna spraví, jeden nikdy neví, jak se situace vyvine - takže - děkuju moc! Jak tak píšeš, máš úplnou pravdu s tím, že je není nad to mít kamarády, kteří podrží v problematických situacích... ... když to chybí ze strany rodičů, tak je strašně důležitý tu oporu mít jinde....

Tak tak, byl to první třídní sraz po maturitě Ale myslím, že by se neuspořádal, kdyby nebylo naší bývalé spolužačky, která se místo maturitního ročníku rozhodla odjet do USA a vrátila se pár dní před tím srazem, na kterém jsme ji tedy měli "oficiálně přivítat" A - děkuju Taky doufám, že nám kamarádství vydrží stejně tak jako vám. Koneckonců držet spolu v kontaktu 23 let po maturitě je naprosto úžasný A máš naprostou pravdu, teď už naprosto není problém zůstat v kontaktu, kdysi se muselo dlouze vyhledávat, kdo kde bydlí a poslat pozvánku na třídní sraz... teď se prostě pošle oznámení o události na FB .... Přijde mi, že v času dopisů se líp ukázalo, který přátelství je silnější ... ale zase na druhou stranu jsem ráda, že v téhle době má člověk lepší přehled o všech a o tom, co se děje Takže jak říkám - obdivuju a budu doufat, že u nás tomu bude stejně I když rozhodně to nebude celá třída - sice jsme všichni spolu víceméně dobře vycházeli, lidi, se kterými bych se chtěla kamarádit (v tom pravém slova smyslu) dál... no, je jich asi 10

To chápu To je zkrátka ta velká nevýhoda toho, když si člověk vlastního pořídit nemůže... a ještě ke všemu když ho odeberou zničehonic, aniž bys něco čekala... i když pravda je, že kdoví, jestli by to nebylo možná i horší, kdyby ti řekli "Tak, poslední jízda a příště už tu nebude" ... A úplně chápu ten pocit, vidět něco takovýho... dotyčný asi zrovna není dvakrát mistr v odhadování, co zvíře potřebuje... Zvlášť když by jeden řekl, že každý musí vědět, že žokejové mají být lehouncí... Bohužel už nezbývá nic jinýho, než doufat, že se situace spraví.... a asi být ráda za aktuálního koníka, o kterého se staráš

Myslím, že budeme za hlavní hvězdy dne (Dokud nepřijdeme do nějakého butiku a nezjistíme, že si můžeme dovolit maxmiálně tak tkaničky do bot... )

Takže v Bruselu všechno funguje přes francoužštinu? Ale tak řekla bych, že to vypadá, že se anglicky i domluvíš, tak to je velmi dobrej základ ... Platí i jazyky, vítej tedy do našeho klubu "chceme se zdokonalit v nějaké dovednosti" Capoeiru znám, tady v Brně funguje hodně oddílů :-) A jak to tedy jde? Dvě a půl hodiny je dost nářez.... tak dlouho to tady myslím nebývá...

Vážně? To tam z mladých nikdo nenosí? Resp. ne tolik z nich? Teda, to mě udivuje :-) Je fajn, že jsi náramek našla ve výprodeji Jinak je poměr kvalita/cena podle mě vážně nevyrovnaný... Některý ty věci nejsou až tak úplně špatný, ale často se mi stane, že se podívám na nějaké to tričko, řeknu si "docela dobrý", ale pak mi na tom rychle začne něco nesedět... asi je to jakási překombinovanost... na tom náramku to asi nebude tak výrazný A nemluvě o tom, že to nosí hodně lidí a jsou to všeobecně takový moc do očí bijící a pořád stejný vzory...

To máš pravdu, pochopit Mojsejovce vyžaduje asi jisté zcela netradiční zamotání mozkových závitů... A to jsem je viděla jen jednou, když s nima byl kdesi nějaký rozhovor. No, zkrátka jestli takový reality show někoho baví, tak proč ne, ale aspoň nám ostatním to ukazuje, že čas je vážně vzácná věc Asi to ani urážkou národa není , koneckonců televize dává to, co si zapne většina lidí... což je dost smutný Jinak už několik let si myslím, že se reality show tupostí nemůže překonat a pak se vždycky najde nějaká perlička... naposledy mě dostala show, která sleduje těhotenství 16letých slečen.... zkrátka...

Děkuju, děkuju, děkuju! Praha bude jedna velká party...

Děkuju moc moc moc!! Dortík takhle v pátek odpoledne bodne, lahodí jak chuti, tak oku...

Děkuju moc moc moc! Zrovna dneska bohužel moc slavící den nebyl, ale to se dožene a navíc jsem už moc ráda jen za všechna ta přání A ten dort - znamenitá volba..... jsi zkrátka rozená vědma Marcipán, maňm....