Taky jsem si to dřív myslela, ale kdž člověk najde spřízněnou duši, tak jdou jazykové i kulturní bariéry stranou...
Samozřejmě, někdy člověku přijde líto, že nemůže sdílet určité emoce či zážitky - jako třeba zasmát se společně Járovi Cimrmanovi, nebo podobně... Ale zase se ti rozšíří obzory a nutně v sobě rozvíjíš toleranci..
I když si pořád myslím, že třeba Arab nebo Asiat už by byl moc odlišný...
To je právě ono - my si časem vytvořili naší soukromou angličtinu, které by angličani asi sotva rozuměli