Právě jsem si poprvé pustila dvd parc des princes, a mám pocit, že to na mě působí, asi jako bych snědla hrst extáze
(např. mě napadlo, že bych šla s Mikou ráda na diskotéku )
Taky si začínám říkat, že snad ani nestojím o koncert v Čechách - mám pocit, že si ho radši užiju někde, kde ho fakt znaj a stojí o něj, takže je tam báječná atmosféra - bojím se, že i kdyby byl koncert třeba v Praze, tak by to bylo takové rozpačité - většina lidí by neznala texty... takový to "jo Mika, toho jsem jednou slyšela v rádiu, no můžem tam zkusit zajít.."
Říkám si, že když už se konečně dostanu na opravdovej koncert, tak to chci se vším všudy!
a samozřejmě v první řadě